aktualizováno: 12.01.2017 00:41:20

Aleš Matura - Genealogie

rodokmeny

!!! POZOR !!!

 

K prohlížení rodokmenů

potřebujete

mít ve svém počítači nainstalován

program GenoPro,

v němž jsou rodokmeny vytvořeny.

(českou verzi 1.90cz je možno stáhnout přímo zde)

GenoPro 

Novější verze tohoto programu

je možno stáhnout jednak z originální adresy jeho tvůrce

Daniela Morina

http://www.genopro.com

nebo také z české adresy

http://www.slunecnice.cz/product/GenoPro.

Můžete si zvolit různé verze tohoto programu, které jsou aktuálně nabízeny.

Tyto jsou sice placené, ale pokud Vás uspokojí trial verze, pak Vás nebudou stát vůbec nic.

V české verzi 1.90cz se budou rodokmeny zobrazovat patrně nejlépe.

Pro nejlepší zobrazení doporučuji zvolit písmo MS Serif (Úpravy Vlastnosti... Procházet Písmo - zvolte MS Serif Skript - zvolte Středoevropský).

Achaimenovci - starověká dynastie perských velkokrálů.

Albertiové (z Albertu) - francouzský vévodský rod původem z Itálie (Florencie), jehož hvězda začala stoupat za krále Ludvíka XIII.

Albret - francouzský hraběcí rod, který v 15. a 16. století získal na téměř 100 let navarrský královský trůn.

Alpinovci - rod irských velkokrálů, jehož jedna větev se stala první skotskou královskou dynastií.

Amalové - rod ostrogótských (=východogótských) králů.

Amorejská (Frýžská) dynastie - rod vládnoucí v polovině 9. stol. Byzantské říši.

Amsbergové - německý šlechtický rod, k němuž patří synové (a nástupci) současné nizozemské královny Blaženy (=Beatrix) - tj. příští nizozemská královská dynastie.

Angelovci - rod vládnoucí na přelomu 12. a 13. stol. Byzantské říši.

Anjouovci - původní dynastie francouzských hrabat z Anjou.

Antigonovci - rod starověkých makedonských králů, který nastoupil krátce po smrti Alexandra III. Velikého a vystřídal tak původní makedonskou dynastii.

Aragonská dynastie - iberská hraběcí rodina, která založila hrabství Aragon - pozdější aragonské království - jednu ze dvou hlavních částí dnešního Španělska.

Argeovci (Argeadé) - původní makedonská královská dynastie, k níž patřil i Alexandr III. Veliký.

Arlonská dynastie (Lucemburkové) - původem dolnolotrinská (=limburská) vévodská rodina, jednou z jejíchž větví jsou i čeští Lucemburkové - římský císařský a český a uherský královský rod 14. - 15. stol.

Arnsteinové - německá hraběcí rodina.

Arnulfovci (Karlovci) - druhá franská královská dynastie, nástupci Merovejců, k níž patřil i sv. Karel I. Veliký, obnovitel západního císařství.

Arpádovci - původní uherská (=maďarská) královská dynastie.

Askánci - německý hraběcí rod, jehož jednotlivé větve získaly mj. Vévodství saské a založily Markrabství braniborské (drželi tak dva kurfiřtské hlasy), do dnešních dnů přežila pouze větev vévodů anhaltských, z níž pocházela např. i ruská císařovna Kateřina II. Veliká.

Asovci - bájná dynastie germánských bohů, od níž odvozovali svůj původ mj. Ynglingové - první skandinávská královská dynastie, ale také např. všech sedm původních anglosaských dynastií, ostrogótští Amalové a další.

Asturská dynastie - původní španělská královská dynastie.

Atholská dynastie (Dynastie Tir Conaill) - druhá dynastie skotských králů - nástupci Alpinovců.

Attalovci - starověká dynastie založená jedním z vojevůdců Alexandra III. Velikého, která po jeho smrti ovládla Pergamskou říši.

B(u)onapartové - původně italská šlechtická rodina, která se v 19. stol. stala francouzskou císařskou dynastií.

Babenberkové - původní rakouská vládnoucí dynastie.

Bachové - rodokmen slavné rodiny hudebních skladatelů.

Beauharnaisové - francouzská šlechtická rodina, která vytěžila maximum z Napoleonovy přízně, neboť tento se stal po sňatku s Josefínou otčímem mladých Beauharnaisů.

Bernadottové (z Pouey) - původem francouzská šlechtická rodina - současný švédský královský rod.

Bernicijská dynastie - jeden z původních královských rodů saské Anglie.

Bosovci (Bosonidé) - burgundská vévodská rodina, která v osobách některých svých členů dosáhla nejen na francouzskou královskou korunu, ale i na císařské důstojenství.

Brienne - francouzský hraběcí rod vládnoucí v 1. pol. 13. stol. i latinskému Konstantinopolskému císařství a Jeruzalémskému království.

Brusové (Bruceové) - skotská šlechtická rodina původem z Francie, která se ve 14. stol.stala třetí skotskou královskou dynastií (Robert Bruce - známý z filmu Stetečné srdce s Melem Gibsonem v hl. roli).

Burgundsko-Ivrejská dynastie - burgundská vládnoucí rodina, která se v 10. stol. na čas prosadila i na italský královský trůn a jedna z jejích větví zdědila ve 12. stol. Kastilsko-Léonské království a později celé Španělsko. K tomuto rodu patřili i tzv. katoličtí králové Alžběta (=Isabela) I. Kastilská a Ferdinand II. (V.) Aragonský.

Campbellové - přední skotský šlechtický rod - současní vévodové z Argyllu - připomínaní i ve filmu Rob Roy s Liamem Neesonem v hl. roli.

Cerdikovci - jedna z původních sedmi královských dynastií saské Anglie a první královská dynastie sjednocené Anglie.

Colloredové - přední český (původem italský) šlechtický rod - současná knížata z Colloredo-Mannsfeldu.

Davidovové - ruská šlechtická rodina hrabat Orlovů.

Deirská dynastie - jedna z původních sedmi královských dynastií saské Anglie.

Ditrichštejnové (Dietrichsteinové) - starý, původem rakouský, panský a hraběcí rod, jehož nejmladší větev získala v 16. stol. panství Mikulov a v 17. stol. i knížecí titul.

Dukasové - byzantská císařská dynastie vládnoucí v 11. stol.

Duttonové - anglická šlechtická rodina.

Dynastie Lara (Gonzálesovci) - zakladatelská dynastie kastilského státu (hrabství a později království) - základní součásti dnešního Španělska.

Esteni - původem italská hraběcí rodina, jejíž mladší větev vládla až do počátku 19. stol. mj. ve Vévodství modenském, starší větev (tzv. Welfové II) sváděla ve 12. a 13. stol. souboj o moc v římské říši s (Hohen)Štaufy - tzv. Guelfové (=Welfové) a Ghibellini (=Weiblingenové). Drželi Bavorské a Saské vévodství, na přelomu 12. a 13. stol. se Ota IV. stal dokonce římským císařem (a roku 1204 potvrdil Přemyslu I. Otakarovi jeho český královský titul). Po konečné porážce získali Brunšvické vévodství, z něhož se postupně stalo Hannoverské kurfiřtství a později království. Tzv. Hannoverská dynastie vládla v letech 1714 - 1901 i Spojenému království Velké Británie a Irska, do roku 1918 i Království hannoverskému. V současné době má hlava rodu titul vévody z Cumberlandu. Nejznámějším představitelem rodu je, vedle již zmiňovaného císaře Oty IV., anglická královna Viktorie.

Esterházyové - významný uherský knížecí rod sídlící i v českých zemích.

Etichonové - rod původem franských velmožů vládnoucí především v Alsasku.

Flanderská dynastie (Balduinovci) - francouzská hraběcí rodina vládnoucí ve Flandrech, Hollandu a Hennegavsku, zakladatelé latinského Císařství konstantinopolského.

Gaskoňská dynastie II - rod gaskoňských vévodů.

Gastinois=Gatinais (Plantageneti) - francouzská hraběcí rodina, která v 11. stol. zdědila Anjou, ve 12. stol. Jeruzalémské království (mj. král Balduin IV. Malomocný a královna Sibyla známí z velkofilmu Království nebeské s Orlandem Bloomem v hl. roli) a také Království anglické, v němž vládli v letech 1154 - 1485. Nejznámější osobností rodu je anglický král Richard I. Lví srdce.

Gonzagové - původem mantovská patricijská rodina, která ve městě převzala vládu a postupně si získala vliv a věhlas v celé Itálii a Francii. Její členové drželi řadu suverénních vévodství - mj. Mantovu, Guastallu, Montferrat, Nevers a Rethel. V současné době užívá hlava rodiny knížecí titul. Nejvýznamnější postavou rodu byl svatý Ludvík Alois Gonzaga, jezuita žijící v 16. stol.

Gratiánovci - císařská rodina antického Říma.

Habsburkové - původem švýcarský hraběcí rod, který na konci 13. stol. získal rakouské země, ve 13. a 14. stol. přechodně, od roku 1438 však již trvale, císařské důstojenství. Nejmocnější rod v dějinách, který v 16. - 18. stol. vládl " říši, nad níž slunce nezapadalo" . Habsburkové byli v letech 1306 - 1307, 1437 - 1457 a 1526 - 1780 také českým královským rodem. Přestože Habsburkové, jakožto panovnická dynastie, vymřeli po meči císařem Karlem VI. roku 1740 a po přeslici královnou Marií Terezií roku 1780, do dnešních dnů přežila jedna z vedlejších větví - anglický hraběcí rod Fieldingů (=Feildingů), jehož nejvýraznější osobností byl spisovatel Henry Fielding - zakladatel slavného Scotland Yardu.

Hennebergové - německý hraběcí rod.

(Hohen)Zollernové - původem německý hraběcí rod, jehož starší větev vládla ve vlastním knížectví Hohenzollern, a jedna z jejích linií jako knížata (1866 - 1881) a králové (1881 - 1947) Rumunska, zatímco mladší větev získala v 15. stol. Markrabství braniborské s kurfiřtským hlasem, v 18. stol. se z braniborských markrabat stali pruští králové a roku 1871 němečtí císařové. Jedna z mladších linií se spojila s ruskou císařskou rodinou a jejich potomek je současným nápadníkem ruského trůnu. Mezi nejvýraznější osobnosti rodu patří pruský král Bedřich II. Veliký a rozporuplná postava německého císaře Viléma II.

Humberto - fiktivní rodokmen slavné cirkusácké rodiny sestavený podle televizního seriálu Cirkus Humberto.

Chalenconové (Polignacové II) - francouzský vévodský rod, jehož jedna vedlejší linie je současnou monackou knížecí dynastií.

Chapelle-Jumilhac (Richelieuové III) - francouzský šlechtický rod.

Ibelinové - původem francouzský šlechtický rod, který získal rozsáhlé statky ve Svaté zemi. Jedna z mladších větví vládla jako hrabata Jaffy a Askalonu, jedna z členek rodiny se dokonce stala kyperskou královnou. Balian II. z Ibelinu je velmi populární u diváků velkofilmu Království nebeské, kde jeho postavu ztvárnil Orlando Bloom.

Isaur(ij)ská (Syrská) dynastie - byzantská císařská dynastie 8. stol.

Jellingové - původní skandinávská královská dynastie.

Jimenovci (Navarrská dynastie) - původní navarrská (=pamplonská) královská dynastie, která poprvé v historii načas sjednotila celé tehdejší křesťanské Španělsko.

Kentská dynastie - jedna ze sedmi původních královských dynastií saské Anglie.

Kinští - staroslavný český hraběcí rod, jehož jedna z mladších větví dosáhla i knížecího důstojenství.

Klévská dynastie - německá hraběcí a vévodská dynastie vládnoucí zejména Kleve a Geldernu.

Komnénovci - byzantská císařská dynastie 11. - 12. stol. a dynastie císařů trapezuntských.

Konstantinovci - císařská dynastie antického Říma.

Kuenringové (Künringové) - jeden z nejstarších a nejvýznamnějších rakouských šlechtických rodů, k němuž mj. patřila i Anežka z Kuenringu, řečená Palcéřík - milenka českého krále Přemysla II. Otakara.

Lagovci (Ptolemaiovci) - královská dynastie starého Egypta, která se chopila moci po smrti Alexandra III. Velikého. Nejznámější osobností rodu byla královna Kleopatra VII.

Lakapénovci - byzantská císařská dynastie 10. stol.

Laskarisové - byzantská císařská dynastie 13. stol.

Lichtenštejnové - původem dolnorakouský šlechtický rod usedlý již od roku 1249 na Moravě. Dnešní Lichtenštejnská knížata jsou suverénními panovníky.

Lippe (Werle) - původem vestfálská hraběcí rodina, která se dnes může honosit knížecím důstojenstvím. Nejvýznačnějším členem rodu je současná nizozemská královna Blažena (=Beatrix).

Liudolfovci (Otoni=Saská dynastie) - původem saská vévodská rodina, která v 10. a 11. stol. po faktickém zániku franské říše položila základy německého království.

Lobkovicové - nejvznešenější původem český šlechtický rod pyšnící se vévodským i knížecím titulem.

Lotrinkové - dynastie vévodů lotrinských, která po spojení s Habsburky v 18. stol. zdědila veškeré jejich državy, včetně císařského důstojenství. V letech 1780 - 1918 panoval tento rod (pod názvem Habsburko-Lotrinkové) i v českých zemích.

Lovaňská dynastie - původem francouzská šlechtická rodina vládnoucí ve Vévodství brabantském, mladší větev pak ve Velkovévodství a Kurfiřtství hesenském. Nejznámější osobnost rodu pochází z nejmladší větve, která se usadila v Anglii a je jí Simon IV. z Montfortu.

Ludvíkovci - vládnoucí rod hrabat a později lan(d)krabat duryňských.

Luitpoldovci - staroslavný německý rozrod, k němuž se hlásí nejméně tři věhlasné rody - meranští Andechsové, bavorští Wittelsbachové a rakouští Babenberkové.

Lyonové - vznešená britská hraběcí rodina, z níž pocházela mj. populární anglická královna matka - manželka krále Jiřího VI. a matka královny Alžběty II.

Magnisové - italský šlechtický rod se švédskými kořeny, který se na přelomu 16. a 17. stol. usadil v českých zemích a získal hraběcí titul.

Maillyové - vznešená francouzská markýzská rodina, jejíž někteří členové se honosili i knížecími a vévodskými tituly.

Makedonská dynastie - byzantská císařská dynastie 9. - 11. stol.

Menhartovci - gorická hraběcí rodina, která po staletí ovládala tzv. rakouské vedlejší země - Vévodství korutanské a Hrabství tyrolské. Nejznámější osobností rodu byl český král Jindřich Korutanský.

Mercijská dynastie - jeden ze sedmi původních královských rodů saské Anglie.

Merovejci (Meroveovci) - prastará franská dynastie, která založila a byla první panovnickou dynastií mocné Franské říše. Této dynastii vzdala poctu i slavná filmová trilogie Matrix, kde jeden z nejstarších programů byl pojmenován právě Merovejec (v originále M(a)erov(a)eus).

Mojmírovci - nejstarší historicky doložená dynastie moravských panovníků a dle některých hypotéz i předkové Přemyslovců a Slavníkovců.

Moselská dynastie - stará německá hraběcí rodina, jejíž starší vévodské větve vládly v Lotrinsku a Baru, zatímco mladší větev se stala zakladatelkou Lucemburska jako samostatného státu.

Muratové - francouzská šlechtická rodina - potomci jednoho z nejslavnějších Napoleonových generálů.

Nas(s)avská dynastie - původem nassavská vládnoucí hraběcí rodina, která stála u zrodu dnešního Beneluxu. Králové nizozemští (do tohoto království patřila i dnešní Belgie), velkovévodové lucemburští a nassavští a knížata oranžská. Nejslavnější postavou rodu je vůdce povstání za nezávislost proti španělským Habsburkům kníže Vilém I. Oranžský v 16. stol. Známý je i jeho pravnuk Vilém III. Oranžský, který se stal na přelomu 17. a 18.stol. anglickým králem.

Neyové (z Elchingenu) - francouzská šlechtická rodina - potomci jednoho z nejslavnějších Napoleonových generálů.

Niklotovci (Obodritská dynastie) - původem slovanská, později poněmčená, vládnoucí dynastie Meklenburska. Jde o jeden z mála rodů v Evropě, který svůj stát založil a vládl mu po celou dobu jeho existence (tj. až do roku 1918). Nejslavnějšími osobnostmi rodu byli na přelomu 14. a 15. stol. vévoda Albrecht II. Meklenburský, který se stal švédským králem, a ve 20. stol. nizozemská královna Juliána.

Norman(d)ská dynastie - původem severská dynastie vévodů norman(d)ských, která roku 1066 nastoupila na anglický královský trůn a položila základy novodobé Anglie. Nejvýznamnější osobností rodu byl král Vilém I. Dobyvatel.

Oldenburkové - původní panovnická rodina Oldenburského hrabství (nakonec velkovévodství) na severu Německa. V 15. stol. Oldenburkové vyženili skandinávskou trojkorunu (Dánsko, Švédsko, Norsko), v 18. stol. ruské impérium, v 19. stol. byli zvoleni za krále Řecka. Známými osobnostmi rodu jsou současní panovníci Markéta II. Dánská a Harald V. Norský. Ještě známějšími jsou však nepochybně britští princové Charles (Karel) a jeho dva synové William (Vilém) a Henry (Jindřich) z Walesu. Jejich dědeček Filip Mountbatten, vévoda z Edinburghu (z řecké větve rodu), totiž sňatkem s Alžbětou II. vyženil pro Oldenburky i Velkou Británii.

Orlovové - vznešená ruská knížecí rodina.

Palai(o)logovci - poslední byzantská císařská dynastie od 13. stol. až do dobytí Cařihradu Turky roku 1453. Mladší větev založila na Apeninském poloostrově Markrabství montferratské, kde se udržela až do 16. stol.

Périgordská dynastie (Talleyrandové) - vznešená francouzská vévodská rodina, jejímž nejvýznamnějším členem byl nepochybně nejslavnější francouzský ministr zahraničí Charles Maurice Talleyrand(-Périgord), který na tomto postu od roku 1797 přežil hrůzy Velké francouzské revoluce, císaře Napoleona I. Bonaparta i později restaurované bourbonské krále. Pro všechny byl nepostradatelný.

Pernštejnové - staroslavný moravský šlechtický rod.

Piastovci - původní polská knížecí a královská dynastie. Nejvýznamnější osobností byl nepochybně první polský král Boleslav I. Chrabrý na přelomu 10. a 11. stol.

Pipinovci - vznešený rod franských majordomů, z něhož vzešel i jeden z franských králů.

Poitou - původem vládnoucí vévodská rodina Akvitánie, jejíž mladší větve nalezly štěstí ve Svaté zemi a okolí, ať již jako králové jeruzalémští, kyperští či arménští, nebo jako knížata antiochejská a hrabata tripolisská. Z filmového muzikálu Noc na Karlštejně je dobře známa postava " krále cyperského, Petra"  v podání Waldemara Matušky, který tak ztvárnil Petra I. z Lusignanu, krále kyperského, arménského a jeruzalémského.

Pomořanská dynastie - původní dynastie pomořanských vévodů. Nejznámějším členem je Erik I. Pomořanský, král norský, dánský a švédský, který žil na přelomu 14. a 15. stol.

Pouilly - původem francouzská baronská a hraběcí rodina, která se usadila (již pod jménem Mensdorff-Pouilly) v českých zemích. Jedna z mladších větví zdědila později majetek i knížecí titul vymřelých Dietrichsteinů.

Přemyslovci - původní česká knížecí a královská dynastie. Pocházel z ní i patron české země sv. Václav (tedy český kníže Václav I. Svatý) a další světice - sv. Anežka Česká, ale také dva významní evropští monarchové Přemysl II. Otakar - král železný a zlatý - a jeho syn Václav II., král český a polský.

Razés - původem vznešená franská šlechtická rodina, která své statky (suverénní vévodství a hrabství) rozložila po obou stranách španělsko-francouzské hranice. Jedna z jejích větví vyženila ve 12. stol. Království aragonské, jeden ze základních kamenů dnešního Španělska. Z nejstarší větve pocházela nejvýznamnější postava rodu - Gottfried z Bouillonu, vůdce 1. křížové výpravy a první král Jeruzaléma (byť on sám užíval pouze titul " Ochránce Božího hrobu" ).

Reussové - starý německý rod suverénních říšských hrabat, v němž již od konce 12. stol. přežívá tradice, že všichni mužští členové rodu nesou jméno Jindřich.

Robertovci (Kapetovci) - největší a relativně nejmocnější dynastie Evropy. Zahrnuje řadu větví, které jsou někdy považovány za samostatné dynastie (Valois, Evreux, Bourboni, Anjou, Artois, Dreux, Courtenay, Vermandois, Burgundská dynastie a další). Dynastie vládla v celé řadě zemí Evropy, ale také ve státech mimoevropských. V současnosti z této dynastie vládnou král Juan Carlos (=Jan Karel) I. Španělský a velkovévoda Henri (=Jindřich) I. Lucemburský. Je to největší rodokmen, který na těchto stránkách můžete nalézt. Pracoval jsem na něm řadu let, využil takřka všechny jen trochu dostupné zdroje a při vší skromnosti si troufám říct, že úplnější rodokmen tohoto rodu jsem nikdy nikde neviděl.

Rohanové - velmi starý a vznešený francouzský vévodský a knížecí rod, který se usadil i v českých zemích.

Roche(foucauld) - nesmírně starý a vznešený francouzský vévodský a knížecí rod, jehož nejznámějším představitelem je spisovatel a filozof Francois de LaRochefoucauld (=František VI., vévoda z Rochefoucauldu), který žil v 17. stol.

Romanovci - původně pohanská litevská rodina, která přišla do Ruska koncem 13. stol., přijala křesťanství, postoupila mezi ruské bojary a roku 1613 získala ruský trůn. Největší osobností rodu byl císař Petr I. Veliký.

Ronovci - jeden z největších a nejstarších českých šlechtických rozrodů - erbu ostrví (=osekaných větví). K Ronovcům patřily rody pánů z Dubé, Klinštejna, Lipé, Pirk(en)štejna, Lichtenburka, Přibyslavi a Ronova. Nejznámější postavou je nejvyšší maršálek, hejtman a podkomoří Království českého Jindřich z Lipé, který žil na přelomu 13. a 14. stol. a udržoval důvěrný mimomanželský svazek s královnou-vdovou Eliškou Rejčkou.

Sálci (Franská dynastie) - původem hraběcí a vévodský německý rod, který v 11. až 12. stol. držel císařskou hodnost.

Savojská dynastie (z Maurienne) - původní vládnoucí dynastie savojského hrabství, později vévodství. Rod v 19. stol. sjednotil celou zemi a vytvořil Italské království. Vedle známých osobností rodu, např. krále-sjednotitele Viktora Emanuela II., nebo papeže Felixe V., vystupuje do popředí postava vojevůdce Evžena Savojského.

Seleukovci - syrská královská dynastie, která se chopila moci po smrti Alexandra III. Velikého. 

Schwarzenbergové (Švarc(e)nberkové, ze Seinsheimu) - jeden z nejvýznamnějších a nejvznešenějších českých (ale i evropských) vévodských a knížecích rodů, jehož kořeny nalezneme v Německu. Současná hlava rodu, Karel Schwarzenberg (Karel VII., kníže ze Schwarzenbergu), byl v 90. letech kancléřem prezidenta Václava Havla a v současné době je senátorem Senátu Parlamentu České republiky a ministrem zahraničních věcí České republiky.

Siorakové - fiktivní rodokmen francouzského šlechtického rodu vytvořený podle 13tidílné románové ságy Roberta Merla Dědictví otců.

Slavníkovci - po Mojmírovcích a Přemyslovcích třetí nejstarší panovnický rod v českých zemích. Největší postavou rodu byl sv. Vojtěch.

Stuartovci (Dolská dynastie) - původně snad bretaňská rodina, která přišla do Skotska, po několika staletích ve funkci nejvyšších hofmistrů se přiženila do královské rodiny a ve 14. stol. zdědila Království Skotů. Známou osobností je královna Marie I. Stuartovna. Její syn Jakub I. (VI.) natrvalo spojil osudy Skotska s Anglií, když jako král Skotů nastoupil roku 1603 i na královský trůn Anglie.

(Hohen)Štaufové - německá hraběcí a vévodská rodina, která ve 12. až 13. stol. seděla na císařském trůně. Největší postavou rodu je bezpochyby císař Fri(e)drich Barbarossa (=Bedřich I. Rudovous).

T(h)eodosiovci - císařská dynastie antického Říma.

Thibaudovci (Champagne-Blois) - staroslavná francouzská dynastie hrabat z Champagne a Blois, která získala i královské trůny v Anglii, Jeruzalémě a Navařře.

Tourové - vznešená francouzská vévodská a knížecí rodina.

Tudorovci (z Brnffenigl) - tento rodokmen dobře zachycuje keltské kořeny významného anglického královského rodu.

Vasovci - starý švédský šlechtický rod, který v 16. stol. získal nejprve švédský a poté i polský královský trůn. Nejznámější osobností je první švédský král z tohoto rodu Gustav I. Vasa, ale popularitou mu dosahuje i jeho vnuk - vynikající vojevůdce třicetileté války - Gustav II. Adolf, a jemu zase jeho dcera - královna Kristýna.

Vatacésové - byzantská císařská dynastie 13. stol.

Visigótská dynastie - raněstředověká královská dynastie Západních Gótů.

Východoanglická dynastie - jedna ze sedmi původních královských dynastií saské Anglie. 

Východosaská dynastie - jeden ze sedmi královských rodů původní saské Anglie.

Welfové - prastará franská hraběcí rodina, která v 9. - 11. stol. zasedla na burgundský královský trůn.

Wettinové - původem franská hraběcí rodina, která se přes prvotní vládu v Lužici a Míšni propracovala až ke kurfiřtskému titulu vévodů (a později králů) saských a v pozdější době zasedla i na královské trůny v Polsku, Velké Británii, Portugalsku, Bulharsku a Belgii. Současnými představiteli dynastie jsou mj. britská královna Alžběta II. a belgický král Filip.

Wittekinovci - původní germánský rod saských králů.

Wittelsbachové - německý hraběcí rod z Bavorska, který se stal bavorským panovnickým (vévodským, později i královským) rodem a někteří jeho členové dosáhli i na trůny jiných zemí, např. Švédska, Dánska, Norska, Německa a v osobách " Zimního krále" Fridricha Falckého a císaře Karla VII. Albrechta i na trůn český. Milovníkům českého muzikálu Noc na Karlštejně je dobře známa také postava " bavorského vévody Štěpána" v podání Miloše Kopeckého, který ztvárnil Štěpána II. Bavorského, jednoho ze synů římského císaře Ludvíka IV. Bavora. Velice známá je také osoba manželky císaře Františka Josefa I. - populární Sissi (Alžběta Bavorská).

Ynglingové - původní dynastie švédských a norských králů.

z Plessis (Richelieuové I) - významná francouzská šlechtická rodina, jejímž nejslavnějším členem byl slovutný kardinál Richelieu, první ministr krále Ludvíka XIII.

z Vignerotu (Richelieuové II) - významný francouzský vévodský rod.

Zähringenové (Zähringerové) - původní bádenská panovnická rodina, která ve vedlejších větvích vládla i řadě jiných území.

© 2005 Mgr. Aleš Matura

TOPlist